8. den - návrat domů - 11/52km

23.6. (so) - Ráno vstáváme ve 4.15 a musíme nechtěně kvůli střevním potížím měnit plán, jelikož 3 postižení nejsou schopni se pořádně pohybovat. Přetrpíme tedy rovinatých 11km na kole na nádraží v Michalovcích a snahou je dostat se co nejblíže domovů vlakem. Pavel má krizi ve vlaku z Michalovců, Jarda ještě mnohem déle, u Luboše se situace trošku lepší. Olda pomáhá, jak může, včetně psychické podpory. Během dne tedy postupně jedeme do Košic a z Košic do Bratislavy. Mezi Košicemi a Žilinou se ve vlaku dáváme do řeči s jedním chlapíkem kolem čtyřicítky, který pocházel z Perečína na Ukrajině, přitom mluvil dobře slovensky. Připadali jsme mu velice skleslí, tak jsme mu odvyprávěli příběh o špatném jídle. A na to on: "A vy jste to jídlo ani nezapili vodkou? No jo, tak to jste udělali velkou chybu". No ale na nářky už bylo pozdě. Pokračovali jsme na Bratislavu, Břeclav a Znojmo. U Mikulova je však výluka, kola musíme přendat na autobus, obáváme se, že nám ujede přípoj ze Znojma. Naštěstí ochotný pan průvodčí zavolá, aby na nás přípoj počkal. V rychlosti přesedáme na vlak do Moravských Budějovic. Luboš, kterému je již lépe, volí cestu z M.Budějovic domů do Mrákotína na kole, Olda to dává též sám do Dačic, kde na něj bude čekat Jarda s přistaveným autem. Oběma dvěma vůbec nezávidíme silný a studený protivítr. Jarda a Pavel kvůli tomu, že jim bylo pořád špatně a cítili se hodně zesláblí, se nechají dovézt autem. Trošku neslavný konec jedné cyklovýpravy. Leč zážitky, které jsme předtím prožili, byly krásné a nikdo nám je nevezme. Budeme se těšit na nějakou z dalších výprav. Dnes ujeli Jarda a Pavel pouhých 11km na kole, Luboš a Olda cca 52km.

Celkem za výpravu jsme tedy urazili 762 (Pavel, Jarda), resp. 802km (Luboš, Olda).